Nárok na dovolenou
Každý zaměstnanec má nárok na dovolenou. Nemůže si ji ale brát úplně svévolně a na libovolně dlouho. Nárok na dovolenou upravuje zákoník práce, její délka může být z různých důvodů krácena a problémem může být také dovolená ve zkušební době. Jak se v tom tedy vyznat? Máme pro vás odpovědi.
Nárok na dovolenou v roce 2026
Zatímco OSVČ si mohou o placené dovolené nechat jen zdát, zaměstnanci v pracovním poměru na ni mají ze zákona právo. Stačí v daném kalendářním roce odpracovat alespoň 60 dní a už vám vzniká nárok na dovolenou.
Podle zákoníku práce máte také nárok vybrat si nejméně 2 týdny dovolené v kuse (přesněji řečeno jedna dovolená musí trvat alespoň dva týdny v kuse, pokud se obě strany nedohodnou jinak).
Při dovolené navíc nepřijdete ani o své peníze - máte totiž zároveň právo na náhradu mzdy, která se vypočítává z vašeho průměrného výdělku za předchozí čtvrtletí. Jinými slovy, máte volno a ještě za to od zaměstnavatele dostanete zaplaceno.
Standardní doba dovolené je 4 týdny (tedy 20 dnů) za 1 kalendářní rok. Některé firmy svým zaměstnancům nabízejí bonus v podobě 1 týdne (5 pracovních dní) dovolené navíc.
Pokud ovšem do zaměstnání nastoupíte v průběhu kalendářního roku, nebudete mít nárok na celou dobu dovolené - její maximální délka se odvozuje od počtu hodin odpracovaných za týden. A pokud během roku odpracujete méně než 4 týdny (nebo je váš pracovní poměr kratší než 28 dní), nemáte nárok na dovolenou vůbec.
Existují i profese, u nichž zákoník práce dobu dovolené stanovuje v jiné délce:
- státní zaměstnanci a zaměstnanci veřejné správy - 5 týdnů dovolené
- pedagogičtí a akademičtí pracovníci - 8 týdnů dovolené
- lidé pracující pod zemí nebo vykonávající obzvlášť náročnou práci (stanovenou zákoníkem práce) - 1 týden dovolené navíc
Nárok na dovolenou ve zkušební době
Při nástupu do nového zaměstnání se ocitnete v takzvané zkušební době. Nejde o výmysl zaměstnavatelů, nýbrž o nařízení zákoníku práce. Jedná se o čas, kdy si nový pracovník může vše vyzkoušet, ,,osahat" a zjistit, jestli mu práce bude vyhovovat. Stejně tak si ho v tomto čase může řádně prozkoušet i zaměstnavatel.
Podle zákoníku práce je zkušební doba maximálně 3 měsíce. Sjednáváte si ji přímo se svým zaměstnavatelem a může tedy být i kratší nebo delší (například na vedoucích pozicích může být až 6 měsíců). Stejně tak ji lze předčasně ukončit a přeskočit do běžného pracovního poměru.
Co se týká nároku na dovolenou ve zkušební době, je to o něco složitější. Teoreticky je totiž stejný jako jindy - po odpracování 4 týdnů v kuse máte právo na dovolenou. Jenže zaměstnavatel vám ji nemusí odsouhlasit.
Pokud tedy čerpáte dovolenou ve zkušební době, zkušební doba vám bude následně o dobu dovolené prodloužena.
Vše záleží na dohodě a při oboustranně férovém jednání nebývá problém čerpat dovolenou ve zkušební době. Pokud byste však v práci ukončili po dovolené pracovní poměr dříve, než jste plánovali, a ukázalo se, že jste na neměli nárok na tolik dnů dovolené, kolik jste vyčerpali, bude vám dovolená stržená ze mzdy či platu.
Krácení dovolené
Může se stát, že po část roku do zaměstnání nebudete docházet, protože například onemocníte a ocitnete se v pracovní neschopnosti. V takovém případě může dojít ke krácení nároku na dovolenou.
Od roku 2021 platí, že pracovní neschopnost, která nepřekročí 20násobek týdenní pracovní doby, se považuje za vykonanou práci. Neboli pokud byste v kalendářním roce byli na neschopence 20 pracovních týdnů, váš nárok na dovolenou to nijak nezmění a nebude vám krácena. Teprve pokud jste nemocní déle, zaměstnavatel může krátit dovolenou.
Existují ale i další situace kromě běžné pracovní neschopnosti, kdy zákoník práce pohlíží na vaši práci jako na vykonanou a nemůže vám tak být krácen nárok na dovolenou:
- pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu (bez ohledu na její délku)
- nemoc z povolání
- karanténa
- čerpání rodičovské dovolené/otcovské dovolené/mateřské dovolené
- osobní překážky v práci (podle § 199 zákoníku práce)
- náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek
- dovolená
- poskytování dlouhodobé péče
- doba ošetřování dítěte do 10 let věku
Samostatnou kapitolou je krácení nároku na dovolenou v případě, že má zaměstnanec neomluvenou absenci. V tom případě vám zaměstnavatel počet zameškaných hodin strhne z dovolené. Platí ale, že i v tomto případě, vám musí zůstat alespoň dva týdny dovolené (pokud zde pracujete celý rok).
Pro výpočet toho, jak se vám bude krátit dovolená v pracovní neschopnosti nebo jindy, je nejjednodušší použít kalkulačku nároku na dovolenou. V ní jasně uvidíte, na kolik dní dovolené máte nárok.
A svého zaměstnavatele byste se také měli zeptat, jaká pojištění má pro své zaměstnance sjednaná. Zdravotní pojištění a sociální pojištění jsou totiž jen úplný základ - existuje třeba i pracovní pojištění do zahraničí, které se hodí například na služební cesty.
Kdo určuje čerpání dovolené?
O čerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel a musí při tom zohlednit provozní důvody a oprávněné zájmy zaměstnance.
V mnoha případech je možné domluvit se se zaměstnavatelem na čerpání dovolené podle vašich potřeb, ale vždy záleží na konkrétní situaci a zaměstnanci musí čerpat dovolenou tak, aby tím neohrozili provoz. Zaměstnavatel tak může například chtít, aby vždy alespoň jeden zaměstnanec zůstal v kanceláři apod.
Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel také může zaměstnanci termín čerpání dovolené nařídit (bývá to časté například u celozávodních dovolených), musí ho o tom však písemně informovat alespoň 14 dnů předem.
Případy, kdy zaměstnavatel čerpání dovolené určit nesmí, jsou vyjmenovány v zákoníku práce, nesmí vám ji tudíž nařídit čerpat třeba během pracovní neschopnosti nebo mateřské dovolené.
Zaměstnavatel vám také v případě potřeby může zrušit už naplánovaný termín dovolené (a to i v den odjezdu na dovolenou) nebo vás může z dovolené odvolat. Poslechnout a vrátit se do zaměstnání musíte, ale zaměstnavatel vám musí uhradit finanční náklady, která vám tím vzniknou (například proplatit letenky).
Převedení dovolené do dalšího roku
Teoreticky byste měli zvládnout vyčerpat veškerou svou dovolenou do konce kalendářního roku. Zaměstnavatel by vám tak měl i na konci roku vyjít vstříc a umožnit vám dočerpání zbytku dovolené. Může se ale stát, že to nebude možné - například z důvodu pracovní neschopnosti, provozních důvodů nebo jiných překážek v práci.
V takovém případě zákoník práce myslí i na možnost převedení dovolené do dalšího roku. Stará dovolená se čerpá přednostně a je nutné vyčerpat ji do konce následujícího kalendářního roku.
Zaměstnavatel má přitom právo určit zaměstnanci přesný termín čerpání staré dovolené, ale smí ho navrhnout jen do 30. června následujícího roku - pokud to neudělá, vybírá si zaměstnanec starou dovolenou podle svého rozhodnutí. Pakliže zaměstnavatel přesně určí, kdy zaměstnanec musí čerpat svou dovolenou, musí mu to oznámit nejméně 14 dní předem.
Zákoník práce umožňuje také převedení nevyčerpané dovolené k novému zaměstnavateli - starý a nový zaměstnavatel se na tom ale musejí jasně dohodnout. Jinak je možné při skončení pracovního poměru nevyčerpanou dovolenou proplatit.
Pokud jste tedy měli v plánu například dovolenou v zahraničí, ale neočekávaně jste změnili zaměstnání, můžete se díky takové dohodě mezi zaměstnavateli své vytoužené dovolené dočkat.
Nezapomeňte si na ni sjednat také cestovní pojištění, které vás ochrání při úrazu, nemoci nebo hospitalizaci - plus si k němu můžete sjednat různá připojištění. Nabídky pojišťoven si srovnáte prostřednictvím Top-Pojištění.cz.
Tabulka nároku na dovolenou
Zákoník práce sice nárok na dovolenou stanovuje na 4 týdny za rok, ale z různých důvodů u vás může docházet ke krácení dovolené. Stejně tak mohou mít noví zaměstnanci v daném kalendářním roce právo jen na kratší dovolenou.
Proto je dobré mít o svém nároku na dovolenou přehled a nenechat se ošidit. Oporu najdete v zákoníku práce a obecnou tabulku nároku na dovolenou si můžete najít na internetu. Případně vám jasnou odpověď poskytne kalkulačka pro výpočet nároku na dovolenou.
I vy sami si můžete vést pro nárok na dovolenou tabulku. Jen pozor - v současnosti se už podle zákoníku práce dovolená nepočítá ve dnech - od roku 2021 se její výpočet provádí podle počtu hodin odpracovaných za týden. A zákoník práce nárok na dovolenou stanovuje podle násobků týdenní pracovní doby:
- Pokud za kalendářní rok odpracujete 52 týdnů, máte nárok na celou dovolenou v délce 4 týdny (u některých zaměstnání více), respektive 160 (pracovních) hodin.
- Pokud máte od zaměstnavatele přislíbeno 5 týdnů dovolené, jedná se o 200 hodin.
- Za každý odpracovaný týden máte tedy nárok na 1/52 z celkové doby vaší dovolené.
- Při odpracování 8 týdnů (a 40hodinové týdenní pracovní době) máte nárok na 34,6 hodin dovolené.
- Při odpracování 12 týdnů při stejné pracovní době máte nárok na 36,9 hodin dovolené.
Pokud byste ovšem v kalendářním roce pracovali jen 4 týdny a do vykonané práce se vám nezapočítala ani jiná doba (dovolená, rodičovská dovolená, péče o blízkou osobu atd.), nárok na dovolenou za měsíc práce nemáte.
Díky své tabulce budete mít dokonalý přehled o svém nároku na dovolenou a můžete si už s předstihem zajistit dovolenou, rezervovat hotel, koupit letenky atd.
Myslet byste měli také na cestovní pojištění, které nejen kryje případné léčebné náklady, ale jeho součástí může být například i připojištění storna zájezdu, což vám může ušetřit hodně peněz.
Výpočet nároku na dovolenou
Mzdová účetní vašeho zaměstnavatele vám na požádání musí sdělit, jaký je váš nárok na dovolenou. Stejně tak zbývající dny své dovolené najdete na každé výplatní pásce. Anebo si můžete svůj nárok na dovolenou vypočítat s pomocí jednoduché rovnice:
| (týdenní pracovní doba v hodinách × roční nárok na dovolenou v týdnech) - počet hodin už vyčerpané dovolené = počet hodin zbývající dovolené |
|---|
Pokud se vám počítat nechce, můžete si nárok na dovolenou jednoduše zjistit v online kalkulačce pro výpočet nároku na dovolenou, kterých najdete řadu na internetu. Stačí do ní zadat počet odpracovaných dnů v daném kalendářním roce a denní pracovní dobu, z čehož vám jasně vyjde, na kolik dní dovolené máte nárok.
U nás najdete online kalkulačku cestovního pojištění, která vám srovná nabídky různých pojišťoven, a na své dovolené si pak můžete užívat už jen klid a pohodu.
Výpočet náhrady mzdy za dovolenou
Výhodou zaměstnanců je, že mohou nejen čerpat dovolenou, ale navíc jsou za ni i placeni. Náleží jim totiž náhrada mzdy za dovolenou.
Její výše se odvozuje od průměrné mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí a zaměstnavatel ji musí proplatit ve standardním termínu jako běžnou výplatu. O náhradu mzdy za dovolenou přitom není třeba nijak speciálně žádat.
Nárok na dovolenou u DPP a DPČ
Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, tzv. dohodáři, mají od 1. ledna 2024 také nárok na dovolenou.
Musí ale splnit současně dvě podmínky:
- dohoda musí trvat alespoň 4 týdny
- a zaměstnanec musí odpracovat u daného zaměstnavatele za kalendářní rok minimálně 80 hodin.
Výpočet dovolené u dohodářů je trochu složitější, protože je jejich práce často takového charakteru, že nepracují v kuse například několik týdnů, ale vypomáhají v případě potřeby, někdy pracují déle, jindy jen pár hodin.
Pro výpočet dovolené se proto stanovila fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin a s tou se dále při výpočtu pracuje. Odpracované hodiny se vydělí 20 a výsledek ukáže váš počet odpracovaných týdnů, například jste odpracovali 300 hodin, vydělíte je 20 a získáte 15 odpracovaných týdnů.
Počet hodin dovolené se následně vypočítá podle vzorce:
| (počet odpracovaných týdnů/52) × výměra dovolené (např. 4 týdny) × 20 |
|---|
Výsledek se zaokrouhlí vždycky nahoru (ne tedy podle obvyklých matematických pravidel), v námi uvedeném příkladě vám vyjde výsledek 23,08, znamená to tedy nárok na 24 hodin dovolené.
Jak se doba dovolené počítá do limitu práce?
- U DPP, kde je stanovený limit na 300 hodin práce za rok u jednoho zaměstnavatele, se dovolená do limitu nepočítá. Můžete tak odpracovat celých 300 hodin plus vyčerpat příslušný počet hodin proplacené dovolené.
- U DPČ nesmí rozsah práce překročit v průměru poloviční úvazek (tedy 20 hodin týdně), v tomto případě se doba čerpání dovolené do limitu započítává.
Při plánování dovolené myslete na pojištění storna
Dovolenou už máte v práci zajištěnou a začínáte si vybírat zájezd? Nezapomeňte si vždycky při plánování dovolené sjednat i vhodné cestovní pojištění s pojištěním storna zájezdu.
Nikdy totiž předem nevíte, jak se váš pracovní život bude vyvíjet. Může se stát, že před dovolenou dostanete nečekaně výpověď a najednou pro vás nebude možné odjet na vysněný drahý zájezd. I na tento případ myslí pojištění storna a vy tak neztratíte zbytečně peníze.
Autor: Jana Skálová, Petra Maříková